Ve čtvrtek dopoledne se žáci z Chrastavy vydali autobusem do výukového centra Střevlík v Oldřichově v Hájích. Čekal je tam program, který je přenesl o tisíce let zpět – do doby, kdy lidé žili v jeskyních, lovili divoká zvířata a rozdělávali oheň jen pomocí přírody.
Děti se nejprve seznámily s pravěkými zvířaty, která kdysi obývala naši planetu. Největší úspěch sklidil obávaný Tyrannosaurus rex, šavlozubá šelma a také pohádkové postavy z oblíbeného filmu Doba ledová – hlavně věčně hladová veverka s žaludem.
Poté se všichni pustili do jedné z nejtěžších, ale nejzajímavějších činností pravěku – rozdělávání ohně. Děti se rozdělily do dvou týmů a nejprve si musely nasbírat suchou kůru, malé větvičky a tenké kousky dřeva v okolním lese. P
od vedením lektora si vyzkoušely, jak se kdysi křesalo – bez sirek a zapalovače. Některým se dokonce podařilo vykřesat
jiskru a opatrně ji rozfoukat v chomáči suché trávy. Kdo chtěl, mohl využít i lupu a sluneční paprsky, aby zapálil troud. Nad malým ohništěm byl mezi dvěma tyčemi napnutý provázek – vítězem se stal ten tým, kterému se podařilo oheň rozdělat jako první a nechat plameny provázek přepálit. Celá soutěž byla napínavá a vyžadovala nejen zručnost, ale i trpělivost a dobrou spolupráci.
Po úspěšném „boji s ohněm“ se malí lovci přesunuli k dalšímu úkolu – střelbě z luku. Všichni si mohli zkusit, jaké to bylo ulovit divokou zvěř, když ještě neexistovaly pušky a pasti. Terčem bylo nakreslené divoké prase, které musel každý trefit šípem. Děti se učily správný postoj, natažení tětivy a míření na cíl. Některé děti trefily terč hned napoprvé, jiným to dalo více práce – ale všichni si střelbu z luku vyzkoušeli a odnesli si nové zkušenosti i radost z úspěchu.
Dopolední výprava do Střevlíku byla nejen plná legrace a soutěžení, ale hlavně poučná. Děti si na vlastní kůži vyzkoušely, jak složitý byl každodenní život pravěkých lidí a jak moc si museli vážit ohně, který jim dával teplo, světlo a chránil je před nebezpečím.
Společná akce se všem moc líbila a všichni se shodli, že podobné zážitky jsou mnohem lepší než sezení v lavicích – a navíc se na ně jen tak nezapomíná!