Malý svět Jizerských hor – speciálky
V Liberci jsme se nejdřív zastavili na krajském úřadě kvůli paternosteru – výtahu, který se pořád pomalu točí dokola. Člověk do něj musí rychle naskočit i vystoupit, jinak mu ujede. Působí to trochu zvláštně, skoro jako malá technická atrakce.
Odtud jsme pokračovali tramvají do Severočeského muzea. Tam se atmosféra úplně změnila a najednou jsme se ocitli uprostřed Jizerských hor. Expozice byla zpracovaná jako model krajiny formované ledovcem. Viděli jsme rašeliniště, žulové skály, hluboká údolí i strmé svahy. Všechno působilo velmi realisticky, takže si člověk snadno dokázal představit skutečnou podobu Jizerských hor.
U rybníka se pak prostředí zklidnilo. Ptáci, vážky i obojživelníci tam tvořili malý živý svět, který si žije vlastním tempem. Bylo zajímavé sledovat, jak si příroda poradí i v místech, která člověk změnil.
Nejvíc nás bavila interaktivní část muzea. Všechno se tam dalo vyzkoušet – poslouchat, sahat i objevovat. Najednou to nebylo jen koukání, ale skutečný zážitek.
Na závěr jsme si prohlédli staré hudební stroje – orchestriony, pianoly, flašinety a další mechanické přístroje. Stačilo vhodit pětikorunu a místnost se rozezněla hudbou, která zněla jako z úplně jiné doby. Mělo to zvláštní kouzlo.
Cestou domů jsme si v hlavě ještě jednou přehrávali celý den a všechno, co jsme viděli.
