Zase po roce se čerti rozhodli zajít do školy, aby se něčemu přiučili. Proto se to začalo hned od rána po chodbách naší školy hemžit podivnými černými bytostmi s rohy. Sem tam se vyskytl i nějaký ten anděl.
Čerti vůbec nezlobili a hned se pustili do plnění různých úkolů. Luštili rébusy, řešili šifry a k tomu, aby to zvládli, potřebovali spočítat spoustu příkladů. Nechyběl ani čertí tělocvik, při kterém si každý hájil svojí vlastní obratností židličku. To se jim moc líbilo. Nakonec vyráběli čertovský řetěz a porovnávali, komu se podařil ten nejdelší.
Během práce všichni očekávali, kdy přijde Mikuláš se svojí družinou. Očekávání se splnilo ve chvíli, když se ozvalo bušení na dveře. Mikuláš si vyvolával jednotlivce. Některé pochválil a někteří mu museli slíbit, že se polepší. A někteří si dokonce vyzkoušeli pověstný čertí pytel!
Samozřejmě se po celé dopoledne podával pravý čertí čaj s uhlíky a kozími bobky, protože bez něj by to nebylo ono.
Vl. Kollmannová